Čaká nás skřetí ostrov

Hned první den jsme šli spát do veliké kajut. Tak nějak kolem půlnoci nás vedoucí vzbudili, protože se nám začala potápět loď. Museli jsme jít potokem až na louku, tam jsme chvíli spali, kolem čtvrté hodiny jsme museli rychle utíkat do tábora, protože hrozně pršelo. Naštěstí nás druhý den nechali spát déle, což každý ocenil. Dalších několik hodin bylo odpočinkových, potom jsme šli hrát žezlo, které nás bavilo.

Třetí den jsme šli hledat ztracenou flotilu a vytvořili jsme si týmy, potom jsme šli do ZOO. Nejlepší byli slon Mája, protože jsme s ním bojovali a lachtan Honza, protože spadl na schodech, proskakoval obručemi a přitom všem byl ve vodě. V neděli si pro Dejva přišla smrt, takže se velení na lodi ujali Pájič v čele s Pýtým.

Máme ještě čtyři dny než si pro nás přijde smrt taky, jestli jí nedáme dublony, které budeme hledat muset hledat v říši mrtvých. Dneska v pondělí stavíme lodě a čekáme, jak bude vypadat ostrov, na který pojedeme příště. Má to být skřetí ostrov, vůbec nevíme, co od něj očekávat, jestli to bude pohoda, nebo jestli budeme zase mít bahenní koupele…

Čas tu plyne strašně rychle, za chvíli se jede zase domů, což se nikomu nechce a hlavně si budeme všichni ten rok strašně chybět. Tak doufám, že se tu příští rok ještě sejde tahle parta, nebo když už ne, tak že alespoň noví lidé budou fajn jako tihle.

Ondra Štěpánek a Hugo Hrabal, 2.oddíl, loď Mořská okurka