Hledáme dublony
První den jsme se přeli, ale nebylo to tak, jak jsme si mysleli. Vyplnili jsme dotazníky, ale pak nám Dave řekl, že máme jít do bazénu a dělat jako že se topíme, i když plavat umíme. Šli jsme do hospody pro jídlo, ale zadarmo to nebylo. Sbalili jsme si věci do batohu a šli jsme spát na loď (do jídelny). Vzbudila nás bouřka a taky dost naštvala. A i potok nás už čekal. Šli jsme na louku a bouřka se už blížila. Bouřka přišla rychle a do tábora jsme nakonec běželi. Spát až do 10 ráno bylo super, ale dýl jsme si už pospat nemohli.
Další den jsme šli do chatek, kam jsme si dali věci, a nastal čas poklad hledat. Poklad byl lehce ukrytej, a proto ho bylo lehké najít. Našli jsme pneumatiky a rozdělili se do týmu. Pak byli závody s pneumatikama, no a Klárčin tým vyhrál. Potom nás čekala Zoo, kterou nám připravili naši instruktoři, bylo to drahé, ale nasmáli jsme se dost. Vrátili jsme se do tábořiště, a pak jsme šli na louku hrát hry. Třetí den jsme si měli vymyslet jména týmu a i vlajky. Opět jsme šli zas na louku, kde nás čekalo žezlo. Potom jsme měli dalších několik her, ani bahno se nám nevyhnulo. Pak jsme šli na večerní sraz, kde nám Dave oznámil, že musíme mít 110 dublonů, abychom neumřeli. Čtvrtý den schytala chatka č. 12 a masivního pavouka, kterej byl fakt scary. Tehdy byl Mančičák hrdina, protože nám zabil toho pavouka a dostal za to ocenění.
Potom jsme se vypravili na orientaci k Pepčinýmu pokladu. Čekalo nás kopřivové bludiště, také štafeta, ale bacha - svačina nebyla jen tak zadarmo, museli jsme si jí vybojovat šiškami. Potom nás čekal slalom, při kterém jsme si totálně zamotali hlavu. A na závěr přišlo - Člověče, nezlob se, ale to nebylo jen tak leda jaké Člověče nezlob se, ale neobyčejné, figurky jsme totiž byli my. Na závěr jsme si museli vybojovat 1. a 3. místo, o které jsme se dělili s protihráči, a to se odehrává právě, TAK UVIDÍME.
Další den jsme šli do chatek, kam jsme si dali věci, a nastal čas poklad hledat. Poklad byl lehce ukrytej, a proto ho bylo lehké najít. Našli jsme pneumatiky a rozdělili se do týmu. Pak byli závody s pneumatikama, no a Klárčin tým vyhrál. Potom nás čekala Zoo, kterou nám připravili naši instruktoři, bylo to drahé, ale nasmáli jsme se dost. Vrátili jsme se do tábořiště, a pak jsme šli na louku hrát hry. Třetí den jsme si měli vymyslet jména týmu a i vlajky. Opět jsme šli zas na louku, kde nás čekalo žezlo. Potom jsme měli dalších několik her, ani bahno se nám nevyhnulo. Pak jsme šli na večerní sraz, kde nám Dave oznámil, že musíme mít 110 dublonů, abychom neumřeli. Čtvrtý den schytala chatka č. 12 a masivního pavouka, kterej byl fakt scary. Tehdy byl Mančičák hrdina, protože nám zabil toho pavouka a dostal za to ocenění.
Potom jsme se vypravili na orientaci k Pepčinýmu pokladu. Čekalo nás kopřivové bludiště, také štafeta, ale bacha - svačina nebyla jen tak zadarmo, museli jsme si jí vybojovat šiškami. Potom nás čekal slalom, při kterém jsme si totálně zamotali hlavu. A na závěr přišlo - Člověče, nezlob se, ale to nebylo jen tak leda jaké Člověče nezlob se, ale neobyčejné, figurky jsme totiž byli my. Na závěr jsme si museli vybojovat 1. a 3. místo, o které jsme se dělili s protihráči, a to se odehrává právě, TAK UVIDÍME.
Helča Pecháčková a Nikča Sedličakivá
Komentáře
Okomentovat